... Nakonec jsme ujeli něco kolem jednadvaceti a půl kilometrů, což si myslím, na první jízdu stačilo. Nejdůležitější však bylo zjištění, že Klárce se ve vozíku líbí, cestou zpátky si i spokojeně pobrukovala. Dovede si v něm i hrát, ale co je asi nejdůležitější, nemá v něm vůbec žádný problém i usnout a spát nejen na rovné silnici, ale i na špatné vozovce, kde to víc skáče. Už se opravdu moc těšíme, až budeme mít vlastní vozík... no... nemělo by to dlouho trvat :-)